VGD News březen 2020

Vážení klienti, obchodní partneři,

v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu pro území České republiky si Vám dovolujeme přinést krátkou informaci ohledně dopadů této situace do:

1. Pracovněprávních vztahů – zejména ve vztahu k překážkám v práci na straně zaměstnavatele a výši poskytované náhrady mzdy
2. Smluvních vztahů – zejména otázky závaznosti smlouvy v případě změny okolností a vis maior
3. Daňových povinností – regulace sankcí z nedodržení zákonných lhůt – Liberační daňový balíček

1. Náhrada mzdy v případě omezení činnosti

Uzavření provozovny

V případě, že je provozovna zaměstnavatele příslušným usnesením vlády o přijetí krizového opatření uzavřena, v důsledku čehož zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jedná se dle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele po dobu jejíhož trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši (100 %) průměrného výdělku. Tento závěr je dle našeho názoru v rozporu s výkladem hlavy III. zákoníku práce o překážkách v práci na straně zaměstnavatele a není správný. Jsme přesvědčeni, že existuje legitimní výklad zákona, podle kterého je zaměstnavatel povinen hradit náhradu mzdy ve výši pouze 60 % průměrného výdělku.

Na rozdíl od MPSV (které mimochodem není oprávněno podávat závazný výklad zákona), zastáváme názor, že uzavření provozovny v důsledku krizového opatření vlády vydaného za vyhlášení nouzového stavu, resp. pandemii koronaviru, lze považovat za živelnou událost, která je důvodem vzniku překážky v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 písm. b) zákoníku práce a hradit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

Jak bylo uvedeno, přestože se přikláníme k názoru, že se jedná o živelnou událost (v širším slova smyslu), není v současné době k dispozici judikatura či stanovisko odborné veřejnosti, jež by tento názor potvrzoval. V žádném případě však dle našeho názoru nelze uzavření provozovny vykládat jako jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, ve smyslu § 208 zákoníku práce, za niž zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Částečná nezaměstnanost

Další možností, jak lze dospět ke stejnému závěru (tj. 60 % náhrady mzdy, není-li s odborovou organizací sjednána jiná, vyšší, výše) je institut tzv. částečné nezaměstnanosti.

Zaměstnavatelé, jejichž činnost nebude v důsledku přijetí krizového opatření či vyhlášeného nouzového stavu zastavena mohou být dotčeni poklesem odbytu svých výrobků nebo omezením poptávky po jimi poskytovaných službách. Pokud díky těmto důvodům nebudou moci přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace může být písemnou dohodou upraveno poskytování náhrady mzdy za dobu trvání překážky v práci v rozsahu minimálně 60 % průměrného výdělku zaměstnance. Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, lze výši náhrady mzdy (min. 60 %) upravit vnitřním předpisem, který je vůči zaměstnancům účinný dnem seznámení. Je tedy třeba vydat jej co nejdříve.

Rizikem poskytování náhrady mzdy ve výši 60 % (ať již s odkazem na živelnou událost nebo zavedení částečné nezaměstnanosti), je závěr orgánů inspekce práce, že měla být poskytnuta náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku, neboť se jedná o jinou překážku na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce. I přes toto riziko, doporučujeme po vyhodnocení situace u  onkrétního zaměstnavatele, aplikovat překážku v práci, která zakládá nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % (případně ve výši dohodnuté s odborovou organizací).

Pokles rozsahu činnosti

U některých zaměstnavatelů může dojít k odpadnutí či omezení pouze u části činností, v důsledku čehož budou schopni přidělovat zaměstnancům práci pouze po část stanovené týdenní pracovní doby. V takových případech lze uvažovat o odpovídajících změnách pracovních a mzdových podmínek (např. změně rozvržení pracovní doby – zejm. zavedení konta pracovní doby, dohoda o sjednání kratší pracovní doby atp.).

Home – office

V rámci prevence možného šíření nákazy na pracovišti zaměstnavatele lze u zaměstnanců, jejichž povaha práce to umožňuje, zvážit výkon práce z domova (home-office režim). Na výkon práce v tomto režimu zaměstnanec nemá právo a zaměstnavatel není oprávněn mu tento režim nařídit. Zavedení a podmínky práce v režimu home-office nejsou upraveny zákoníkem práce a podléhají písemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Práce v tomto režimu s sebou nese řadu rizik a povinností ze strany zaměstnavatele (úprava nákladů, zajištění BOZP a PO atd.). Je tedy třeba řádně tyto povinnosti a rizika v rámci písemné dohody ošetřit.

Pracovně-lékařské služby

Po dobu trvání nouzového stavu nebudou vykonávány vstupní a periodické prohlídky poskytovateli pracovně-lékařských služeb. Zdravotní způsobilost osoby ucházející se o zaměstnání nebo zdravotní průkaz je možné nahradit čestným prohlášením.

Závěrem lze uzavřít, že je evidentní, že existují legální možnosti, jak zmírnit dopady jednotlivých krizových opatření, nicméně je třeba jednat poměrně rychle, vyhodnotit situaci a zpracovat, s přihlédnutím ke shora uvedeným závěrům, vhodné dokumenty.

Pro více informací k tomuto tématu prosím kontaktujte naši specialistku na pracovněprávní agendu – Mgr. Veroniku Nožičkovou na e-mailu veronika.nozickova@vgdlegal.cz.

2. Nouzový stav a smluvní závazky

Zřejmě není pochyb o tom, že pandemie koronaviru a opatření s ním spojená budou mít dopady na naši a světovou ekonomiku a daná opatření mohou významným způsobem ovlivnit smluvní závazky a jejich závaznost, zejména pokud se podmínky, za nichž strany smlouvu uzavíraly, významně změnily.

Mezi hlavní právní dopady koronaviru na smluvní závazky můžeme zařadit zejména instituty jako je podstatná změna okolností, liberační důvody pro zproštění se povinnosti k náhradě škody při porušení smluvní povinnosti či následná nemožnost plnění.

Koronavirus jako podstatná změna okolností

Nouzová opatření vlády spojená s pandemií můžou v prvé řadě představovat tzv. podstatnou změnu okolností. Právní zakotvení tohoto institutu nacházíme v § 1764 až 1766 občanského zákoníku, speciální úpravu pak můžeme najít například v § 2620 odst. 2 téhož zákona, a to u smlouvy o dílo, který u ceny díla určené podle rozpočtu upravuje moderační právo soudu v případě, že nastane mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje.

Institut podstatné změny okolností zjednodušeně znamená, že při splnění podmínek (viz níže) se může dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě, změny obsahu závazku nebo jeho zrušení soudem (jak bude uvedeno níže).

Konkrétně se jedná se o tyto podmínky:

• existence změny okolností
• nepředvídatelnost této změny
• neovlivnitelnost této změny
• nepřevzetí nebezpečí změny okolností
• vznik hrubého nepoměru v právech a povinnostech
• příčinná souvislost mezi změnou a vznikem hrubého nepoměru v právech a povinnostech

V případě, že jsou výše uvedené předpoklady kumulativně splněny, vzniká dotčené straně právo domáhat se vůči druhé straně (i) obnovení jednání o smlouvě. V případě, že se strany nedohodnou v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy (ii) změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, (iii) anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán.

Tu je třeba upozornit, že soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva (2) měsíce.

Koronavirus jako důvod liberace pro zproštění k povinnosti nahradit újmu při porušení smluvní povinnosti

Občanský zákoník rozlišuje mezi dvěma základními skutkovými podstatami náhrady újmy. Jedná se o porušení zákonné povinnosti (§ 2910) a porušení smluvní povinnosti (§ 2913), které mohou založit povinnost nahradit újmu. Z povinnosti nahradit újmu se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná
a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (vyšší moc – vis maior).

Vyšší moc tedy představuje kvalifikovanou právní událost. Dle judikatury se pojmem vyšší moc rozumí kvalifikovaná (nikoliv prostá) náhoda, které nemohlo být dotyčným zabráněno ani nemohla být objektivně odvrácena, a to ani při vynaložení takového úsilí, jež by bylo možné vynaložit9. Vyšší moc tedy zahrnuje jevy, které nelze lidským konáním odvrátit (rozhodnutí NS Rv I 1003/43).

Vyšší moc tedy představuje kvalifikovanou právní událost. Dle judikatury se pojmem vyšší moc rozumí kvalifikovaná (nikoliv prostá) náhoda, které nemohlo být dotyčným zabráněno ani nemohla být objektivně odvrácena, a to ani při vynaložení takového úsilí, jež by bylo možné vynaložit. Vyšší moc tedy zahrnuje jevy, které nelze lidským konáním odvrátit (rozhodnutí NS Rv I 1003/43).

Ve světle výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že pandemii koronaviru lze považovat za vyšší moc.

Koronavirus jako důvod zániku závazku

Občanský zákoník upravuje jako jeden ze způsobu zániku závazku i tzv. následnou nemožnost plnění (§ 2006 až 2008). Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

Následná nemožnost plnění je, na pandemii koronaviru, ze všech uvedených možností nejméně přiléhává. Je tomu tak právě z důvodu, že plnění není nemožné, pokud dlužník může plnit pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

Závěr

Z výše uvedeného přehledu dopadů koronaviru na smluvní závazky vyplývá, že vlivem jeho šíření a důsledků s ním spojených může dojít, za splnění zákonných podmínek, ke změně obsahu závazku či dokonce k jeho zrušení prostřednictvím institutu podstatné změny okolností. Dále může mít koronavirus dopad do deliktního práva, kdy může představovat liberační důvod u povinnosti nahradit újmu při porušení smluvní povinnosti. V neposlední řadě může být důvodem pro zánik závazku, ačkoliv je tato varianta nejméně přiléhává na případ pandemie koronaviru. Jak již však bylo několikrát uvedeno, pro aplikaci výše uvedených institutů je zásadní okamžik uzavření smlouvy a splnění všech zákonných předpokladů.

Pro více informací prosím kontaktujete našeho specialistu na závazkové právo, partnera advokátní kanceláře VGD Legal, JUDr. Martina Havelku na martin.havelka@vgdlegal.cz.

3. Liberační daňový balíček – regulace sankcí z nedodržení zákonných lhůt

V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 (dále také „koronavir“) bychom Vás rádi informovali, že vláda České republiky přistoupila k regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a schválila tzv. Liberační daňový balíček.

Níže uvádíme základní body:

Plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob a úroku z prodlení za podmínky, že k jeho podání a zaplacení dojde nejpozději 1. 7. 2020. Prominutí pokuty se nevztahuje na opožděné podání Oznámení o osvobozených příjmech.

Plošné prominutí pokuty za opožděné podání vyúčtování srážkové daně z příjmů za podmínky, že k jeho podání dojde nejpozději 1. 7. 2020.

K posunutí lhůt pro podání ročních Přehledů o příjmech a výdajích OSVČ nebylo podáno oficiální vyjádření. Je možné, že jednotlivé zdravotní pojišťovny nebo správa sociálního zabezpečení umožní posunutí lhůt pro podání Přehledů, jako např. VZP, která na svých stránkách zveřejnila informaci k prodloužení termínu podání Přehledů do 3. 8. 2020.

Plošné prominutí pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1.000 Kč vzniklých za období od 1. 3. 2020 – 31. 7. 2020.

Ostatní pokuty za opožděné podání daňového přiznání nebo hlášení u všech typů daní pod správou Ministerstva financí mohou být promíjeny na základě individuálních žádostí z důvodů souvisejících se šířením koronaviru.

Možnost podání individuální žádosti o prominutí úroku z prodlení z důvodů souvisejících se šířením koronaviru. Správní poplatek k žádosti se promíjí, pokud bude žádost podána do 31. 7. 2020.

Možnost podání individuální žádosti o posečkání úhrady daně nebo úhrady daně ve splátkách z důvodů souvisejících se šířením koronaviru. Správní poplatek k žádosti se promíjí, pokud bude žádost podána do 31. 7. 2020.

Finanční správa zveřejnila novou stránku, na které soustředí informace související s opatřeními ve vztahu k aktuální situaci „Nouzový stav (COVID-19)“: klikněte zde.

V souvislosti s elektronickou evidencí tržeb vyhlašuje Ministerstvo financí tříměsíční toleranci pro podnikatele spadající do poslední vlny EET. Počínaje 1. květnem by měla být Finanční a Celní správa maximálně tolerantní k případným zjištěním. Bude plnit výhradně poradní funkci a nebude udělovat žádné sankce, pokud se nově evidující podnikatel nezvládl na evidenční povinnost včas připravit.

Finanční a Celní správa slibuje obecně vstřícný přístup k poplatníkům. Přesto doporučujeme uchovávat veškeré důkazní prostředky, které prokazují spojitost stávajících problémů s koronavirem.

V případě potřeby dalších informací neváhejte kontaktovat daňového poradce z týmu VGD.